JAKÉ TO JE DĚLAT AUTOŠKOLU

Co se děje před tím, než dostanete řidičák? Jaké to je chodit do autoškoly? Je opravdu každý schopen projít autoškolou a udělat řidičák? Uvidíme…

Tímto vítejte na mém autoškolovém blogu

 

Tady si můžete představit, jaké to je chodit do autoškoly…

No a jestli řidičák udělám já, tak vy taky!

TOHLE JSEM JÁ – STUDENTKA AUTOŠKOLY

Jsem průměrná žena. To je asi to hlavní, co bych o sobě na začátek chtěla říct. To tedy mimo jiné znamená, že

    • mám problémy se čtením map.
    • jsem schopná se ztratit i v obchoďáku.
    • nevím od oka, kolik je to 5 metrů, natož 100.
    • auta rozlišuji na černá, modrá, stříbrná, červená, … a audi (to poznám podle výrazných koleček ve znaku).
    • pokud se soustředím na více, jak jednu informaci najednou, přestávám registrovat informace všechny (tohle je možná více mužská vlastnost, já jí ale bohužel „trpím“ taky!

Umíte si tedy asi představit, že řízení automobilu asi jednoduše nebudu mít v krvi. Ještě bych asi měla říct, že taky nejsem úplně klasický student autoškoly, protože toho si představuju jako kluka či holku ve věku kolem 20 let. Mně je, drazí spolustudenti, skoro 30 let a již se mohu pochlubit jednou ratolestí.

Z toho všeho vyplívá, že

    • jsem do teď nebyla schopná si řidičák udělat (…a mám milión důvodů, proč jsem to odkládala).
    • to pro mě nebude tak jednoduché, jako ve 20.
    • už teď cítím hroznou zodpovědnost, protože když budu řídit, vždycky se mnou v autě bude i moje dítě.

Navíc jsem ještě hrozný stresor a nikdy nemám na nic čas :-D… Tímto bych tedy chtěla mému učiteli popřát pevné nervy při našich nadcházejících setkáváních… Good luck!

No a jdeme na to 😉

ZAČÍNÁM. NAŠTĚSTÍ NA TRENAŽÉRU

Tak jsem se vám hezky představila a teď už se se mnou můžete podívat, jak by asi tak mohl probíhat váš kurz, kdybyste šli do stejné autoškoly jako já.

Začínáme!

Vstupuju do autoškoly zadním vchodem. Hlásím, že mě tu mají. A teď se děj vůle Boží! Mám trošku obavy. Ach jo, proč já jsem takový strašpytel. Řidičák udělali jiní, udělám ho i já… Že jo?!

 

Jo! Nejdeme rovnou do auta, ale na trenažér a tam se teď budu nějaký čas zaučovat. Super! Takže, jak se s tím zachází?

 

2 hodiny utekly jako nic a já jsem propuštěna. Ufff. Pěkně jsem jim propotila sedačku. Ále jo, snad to nějak půjde. Každopádně, nechci příště zase vypadat jako tele. A chtěla bych si to řízení nějak dopředu nastudovat. Bohužel to ale asi nijak nepůjde. Na netu žádné návody nenacházím. Proooč? To jsem jediná, která by si o tom ráda něco přečetla? Proboha, jak říkal, že se mám rozjet? Jednička, spojka do záběru a… a… ještě něco? Já to zapomněla. Neeeee (panika)…

No co, nemůžu být ve všem nejlepší, že? Tahle zkušenost ale docela bolí. Chci říct, skoro ve třiceti se vám nestává moc často, že byste něco ještě neuměli.

Tak snad mi to příště půjde líp… Bez potu…

DALŠÍ HODINY TRENAŽÉRU

Pokaždé usedám na sedačku, kde se vždycky pěkně zapotím. Tuším, že moc horších studentů autoškoly asi nebude. Podle učitele ještě není prostor na stres… Tak proč jsem tedy ve stresu? 😀

Po čase, když se naučím rozjezdy, zastavení, slalom, atd., učitel usuzuje, že jsem zralá do auta. Zákeřně mi to říká až v den jízdy. Asi, abych se nehodila marod či co.

1. HODINA V AUTĚ

Potím se úplně neuvěřitelně a přestávají mě poslouchat nohy. Ani nevím jak, najednou se ocitám před autoškolou, v autě. Učitel mne odváží na místo tréninku. Měníme si místa a já jdu tedy na místo řidiče! Ukazuje mi, kde je co v autě. Jako bych si to v tom stresu mohla zapamatovat. Auto mě mile překvapuje. Na místě řidiče se cítím skvěle, pohodlně a ovládání je příjemnější, jak na trenažéru. Poprvé startuju!

Nejen, že se potím, teď už bych dokonce řekla, že na mě jdou i mrákoty. Můžu omdlít za volantem? To asi není úplně nejvhodnější nápad, že ne? Já jsem holt stresor. Sorry, ale nemůžu si pomoct.

Učitel si zřejmě všimnul, že jsem „lehce“ nervózní. Že by to bylo tím mým křečovitým držením volantu, nebo vyděšenými výkřiky typu: „Co mám dělat?! (asi o 100 m dál) Ta paní chce přejít přes přechod.“ Učitel vypadá celkem v pohodě. Pohodlně sedí na místě spolujezdce. No stress…

Uděláme několik koleček po obytné zóně nedaleko autoškoly. Nikde nikdo. Na cestách ani nepotkáváme auta. Naštěstí … Končí tedy první hodina. V nohách mám křeče (to je z toho, jak křečovitě zatínám svaly), mám hrozný hlad (to je z toho množství vydané energie ve stresu z řízení) a myslím, že musím mít i rozšířené panenky (z toho vyplaveného adrenalinu)… Uff, ještě, že jedu domu tramvají. To bude zase noc. Zase se mi bude zdát o řízení…

DALŠÍ HODINY V AUTĚ

Pomalu, ale opravdu hodně pomalu, si začínám v autě připadat lépe. Občas ještě odcházím s nohama v křeči a hlad mám po skončení hodiny vždycky úplně neuvěřitelný. Naučila jsem se tedy nosit si s sebou něco sladkého. Učitel vypadá stále ve stejné pohodě. Já jsem v pohodě, protože vím, že on má na místě spolujezdce taky pedály a neohroženě se mi vrhá po volantu, když vidí, že s ním kroutím jinam, než je rozumné 😀

Rozjíždění, brždění, příprava k rozjezdu na semaforech, sledování situace ve zpětných zrcátkách – to už by mi myslím i docela šlo.

Jo, jo, je docela dost možné, že mě to i časem bude fakt bavit…

JEDEME DÁL

Takže už nějaký čas si to pěkně svištím (max 30 km rychlostí) po pražských silnicích. Do toho se snažím přečíst učebnici autoškoly. Chodím na přednášky. Diskutuji o tom, co úplně z učebnice nechápu s učitelem a už si i cvičně dělám online testy. No není to ani těžké. Bylo jen potřeba si to všechno přečíst, zamyslet se nad tím a otázky i odpovědi při cvičných testech číst do konce. Mnohdy jsou tam na nás připravené pěkné špeky ve formě podobných či lehce zaměnitelných slov. Bacha na to!

Začínám si uvědomovat, že řízení je hlavně o tréninku, znalosti terénu a koncentraci. Prostě cvičení dělá mistra.

CO VŠECHNO SE MŮŽE STÁT

Dneska nám při jízdě vběhl před auto chodec dobíhající tramvaj! Chápete to? On si sice asi říká, že auto má brzdy a volant, uvědomuje si ale taky, že v tom autě sedím já? Uvědomuje si, že z toho můžu mít trauma a že bychom ho i klidně mohli přejet? Učitel říká, že kdybychom ho srazili, viníky bychom byli my a bylo by už jen na nás, abychom dokázali, že on nám před to auto vběhnul. Neuvěřitelné!

ŘÍTÍME SE DO FINÁLE

Uteklo to jako voda. Podle učitele jsem připravena na zkoušky. Trvalo mi to sice asi trošku dýl, než průměrnému studentu autoškoly, nejsem z toho ale nijak skleslá. Hlavní je, abych zkoušky udělala. Takže mi ani trošku nevadí, že jsem si musela dokupovat jízdy. V ceně kurzu je 28 zákonem daných jízdních hodin. Pokud po odjezdění těchto hodin na zkoušky nemáte, učitel vám doporučí odjezdit další hodiny, které si musíte dokoupit. Je to fakt jen v našem zájmu. Chceme ten řidičák přece udělat. Myslím, že to jsou hodně dobře investované peníze.

DNY „D“

Nastávají moje velké dny. V pondělí dělám písemné testy. V úterý mě čeká jízda. Jsou to dvě půl hodinky, které změní můj další život. Buď budu řidička, nebo ne. Mám neuvěřitelný strach. Připadám si jak před maturitou… To bude dobrý. Hlavně dýchat, hlavně dýchat 😀

Je pondělí. Odebírám se do prostor Magistrátu hl. m. Prahy. Jsem nervózní. Sedám si k milé slečně, která dělá testy taky. Povídáme si. Povídám jí víc, než ji asi zajímá. Když já jsem tak nervózní… No čekáme asi hodinu na to, až komisaři udělají administrativu, pak nás vpouštějí do učebny, vysvětlují a pak už jen zúročuji to, co jsem poslední měsíce opravdu cvičila (což vám taky doporučuju). A je to… 100 % přátelé 😉

 

Je úterý. Dneska to nedopadne dobře! Cítím to v kostech… Jedu do autoškoly. Atmosféra je docela hustá. Sedá si ke mně o něco starší paní než já. Jsem nervózní. Ona ale asi ještě víc, protože mi povídá víc, než mě zajíma 😀 … No a teď už jdeme k autu. Já, jiná slečna, učitel, komisař – vélice přísný pán. Je vééélice přísný celou dobu a pro velký úsěch, nervozitu a nadšení všech přítomných si to obě můžeme ještě jednou zopakovat. Já to věděla!

 

Dávám si tedy ještě pár kondiček no a o týden později… Vstávám. Vstávám hrozně brzo. Něco mi ale říká, že dneska to klapne. No, když ne dneska, tak možná příště… Jedu do autoškoly. Potkávám spolubojovnici z minulého týdne. Už jsme ostřílené matadorky. Ostatní dělají jízdy poprvé… Pche… 😀

 

Tenhle týden je atmosféra úplně jiná. Všichni se nějak víc smějí. Komisař se nejdřív mračí, pak ale mění tvář a i nám se tedy lépe jede. A je to! Máme to obě!… A teď už teda jen dojít na ten úřad s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště – požádat a za 14 dní až měsíc můžu s horkým řidičákem v kapse a ZETKEM na zádi auta vyrazit.

Juchůůůůůů

NAPIŠTE SVÉ HODNOCENÍ

Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby. Pokud budete náš web používat i nadále, vyjádříte tím svůj souhlas s našimi zásadami týkajícími se souborů cookie.

SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM SOUBORŮ COOKIES


1 Co jsou soubory cookies
Soubory cookies jsou krátké textové soubory, které internetová stránka odešle do Vašeho prohlížeče. Umožňuje internetové stránce zaznamenat informace o Vaší návštěvě, například zvolený jazyk a podobně. Následující návštěva stránek tak pro Vás může být snazší a příjemnější. Soubory cookies jsou důležité, neboť bez nich by procházení sítě Internet bylo mnohem složitější. Soubory cookies umožňují lepší využití naší internetové stránky a přizpůsobení jejího obsahu Vašim potřebám. Soubory cookies používá téměř každá internetová stránka na světě. Soubory cookies jsou užitečné, protože zvyšují uživatelskou přívětivost opakovaně navštívené internetové stránky.


2 Druhy souborů cookies
Relační (tedy dočasné) soubory cookies nám umožňují propojovat Vaše jednotlivé aktivity po dobu prohlížení těchto internetových stránek. V okamžiku otevření okna Vašeho prohlížeče se tyto soubory aktivují a deaktivují se po zavření okna Vašeho prohlížeče. Relační cookies jsou dočasné a po zavření prohlížeče se všechny tyto soubory vymažou. Trvalé soubory cookies nám pomáhají Váš počítač identifikovat, jestliže opětovně navštívíte naši internetovou stránku. Další výhodou trvalých cookies je to, že nám umožňují přizpůsobit naše internetové stránky Vašim potřebám.

3 Využívání souborů cookies
V souladu s ustanovením § 89 odst. 3 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v účinném znění, si Vás tímto dovolujeme informovat, že naše internetové stránky využívají pro svoji činnost soubory cookies, tedy Vaše soubor cookies, včetně trvalých, zpracováváme.

Tento souhlas je udělen na dobu 12 měsíců.

Internetové prohlížeče obvykle obsahují správu souborů cookies. V rámci nastavení Vašeho prohlížeče tak pravděpodobně můžete jednotlivé soubory cookies ručně mazat, blokovat či zcela zakázat jejich používání. Pro více informací použijte nápovědu Vašeho internetového prohlížeče.


4 Účel použití souborů cookies.
K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz.

Soubory cookies využíváme, kromě účelu uvedeného v předchozím odstavci, pouze pro následující účely: marketingu.

Zavřít